 |
| Google Scan LIFE |
„Kdysi se filmové herečky chtěly stát hvězdami.
Teď je víc filmových hvězd, kterým by neškodilo, kdyby se staly herečkami.“
Lawrence Kerr Olivier
Jedním z příjemných důsledků poměrně svižného pohybu našeho Měsíce oproti hvězdnému pozadí je to, že na své pouti často navštěvuje nápadné hvězdy, různé hvězdokupy nebo planety. Spolu s nimi pak Měsíc dokáže vytvořit velmi nápadná seskupení, která patří mezi nejkrásnější a také nejfotografovanější ozdoby pozemské oblohy. Těmto přiblížením Měsíce k jiným objektům astronomové říkají konjunkce a jejich předpovědi naleznete ve Hvězdářských ročenkách nebo pomocí různých astronomických programů.
Množství skutečně jasných a nápadných hvězd, které může měsíček na pozemské obloze navštívit, je bohužel velmi malé. Sklon roviny měsíční dráhy k rovině ekliptiky (dráha Slunce na obloze) je přibližně 5° 8´. To znamená, že se Měsíc pohybuje po obloze v pásu o šířce přibližně 12°(je třeba přičíst i úhlový průměr Měsíce). V tomto pásu se nachází zhruba 2 330 hvězd, které lze spatřit pouhýma očima za vynikajících pozorovacích podmínek (jasnějších +7,5 mag). Jen hrstka z nich je však tak nápadných, aby byly zřetelné i blízko jasného měsíčního disku. Zvláště v době kolem úplňku je Měsíc natolik jasný, že i ty nejjasnější stálice se v jeho blízkosti ztrácejí jako kostky cukru v šálku horké kávy. Vybranou společnost hvězd vhodných ke sledování v blízkosti Měsíce tedy zastupují jen čtyři jasné stálice: Spica z Panny, Regulus ze Lva, Aldebaran z Býka a Antares ze Štíra. A jak jsou na tom ostatní objekty hvězdného nebe? Ještě hůř než hvězdy. Málokterý objekt je totiž dostatečně nápadný na to, aby svým jasem obstál při setkání s mnohdy oslnivým Měsícem. V úvahu tedy připadají pouze dvě otevřené hvězdokupy: M-44 (Jesličky) ze souhvězdí Raka a M-45 (Plejády) ze souhvězdí Býka.
