 |
| Má mě rád nemá mě rád má mě rád... |
Hledat milé hrob šel jsem v dál,
mučil srdce mé bol a žal.
/:Tebe budu mít věčně rád,
kde jsi, Suliko, dej mi znát:/.
Tu jsem vísce blíž růži zřel,
slzou v ní se déšť rosy chvěl.
/:Je tak svěží dál kvítek tvůj,
milá Suliko, světe můj:/.
Aby růži své blíže byl,
slavík do větví k ní se skryl.
/:Cožpak tady spíš, ptám se já,
řekni Suliko, dívko má:/.
Vnořil zobák svůj v růže květ,
slavík v noci, v tmách začal pět.
/:Lesem píseň zní tajemná,
jak by říci chtěl, jsem to já.:/
