Toho kdo chce jít, osud vede, toho, kdo nechce, vleče.
Každý z nás si v životě něco prošel. Dobré, zlé, skvělé, průměrné… To byly naše dny. A znova budou.
Ale budou jiné? Nebo budou stejné? Čím to ovlivníme?
1. Projdem spolu stovky cest a budem snídat světla hvězd a číst si budem osud z dlaní dál až budem vědět, co jsme zač, tak zaženeme rychle pláč a pak dlouho budem potají šeptat to, co holky šeptají.
R: Lásko, nevymřeš po přeslici, lásko, lásko, máš světlo po měsíci, lásko. Věčně buď se mnou, dám ti růže a teplo svojí bílý kůže zůstaň tu se mnou, noc už končí. Nedovol nikdy, ať se loučí, lásko.
2. Až závoj bílý budu mít, až ztichne hudba, bude klid, až zežloutnou i fotky svatební snad vedle mě budeš stát abych se mohla rozesmát a pak dlouho budem potají šeptat to, co holky šeptají.
R: Lásko, nevymřeš po přeslici, lásko, lásko, máš světlo po měsíci, lásko. Věčně buď se mnou, dám ti růže a teplo svojí bílý kůže zůstaň tu se mnou, noc už končí. Nedovol nikdy, ať se loučí... Lásko, nevymřeš po přeslici, lásko, lásko, máš světlo po měsíci, lásko.
Zkoušej se mnou každou chvíli, projít línou řeku snů, uvidíš, až den se schýlí, najdem vodu kouzelnou, najdem řeku, jménem láska, která má jen jeden břeh, na něm až pak budem stát, můžeš říkat mám tě rád. Můžeš říkat slunci hřej, dlaním bílým teplo dej!
Spolu půjdem, řekou lásky, možná, že ten její proud, odpoví nám na otázky, které budou kolem plout. Až tvé oči modrou barvu vody v řece lásky budou mít, podle starých pověstí promění se ve štěstí, každý kousek bolesti a snů.
Řeky lásky proud kolem nás jde dál, přebroď řeku snů a přijdi blíž, mosty zpátky spal, Život půjde dál, svoje sny ty s láskou neztratíš. Řeky lásky proud kolem nás jde dál, přebroď řeku snů a přijdi blíž, mosty zpátky spal, život půjde dál, svoje sny ty s láskou neztratíš.
Řeka lásky konec nemá, věčně můžeš proudem jít, dokud nejsou, ústa němá, dá se její voda pít. Až tvé oči modrou barvu vody v řece lásky budou mít, podle starých pověstí promění se ve štěstí, každý kousek bolestí a snů.
Řeky lásky proud kolem nás jde dál, přebroď řeku snů a přijdi blíž, mosty zpátky spal, Život půjde dál, svoje sny ty s láskou neztratíš. Řeky lásky proud kolem nás jde dál, přebroď řeku snů a přijdi blíž, mosty zpátky spal, život půjde dál, svoje sny ty s láskou neztratíš.
Řeky lásky proud kolem nás jde dál, přebroď řeku snů a přijdi blíž, mosty zpátky spal, Život půjde dál, svoje sny ty s láskou neztratíš. Řeky lásky proud kolem nás jde dál, přebroď řeku snů a přijdi blíž, mosty zpátky spal, život půjde dál, svoje sny ty s láskou neztratíš.
Bezesporu Marie patří mezi naše lásky. Je neuvěřitelně krásná a pozitivní osobnost a zpívá dobře s nádhernými texty. Už jsem o ní psal, vyhledám to znovu a odkážu pro vás.
"Pokud nejste v životě spokojeni, je na čase změnit chování, které vás do současné situace přivedlo," radí ve své knížce Jak být v životě šťastnější (nakl. Grada) autorky Heather Summersová a Anne Watsonová a uvádějí sedm nejdůležitějších pravidel chování, podle kterých se podle nich chová většina šťastných lidí.
1. Buďme strůjci svého štěstí
Mnoho lidí není se svým životem spokojeno. Nebaví je práce, mají problémy s partnerem, nebo se jim nelíbí, kde bydlí. Jenže místo toho, aby dali výpověď, rozešli se nebo odstěhovali, jen donekonečna brblají nad svým nešťastným osudem, jehož jsou bezmocnými oběťmi.
Naštěstí svůj osud můžeme ovlivnit. "Každý člověk je zodpovědný za své chování," tvrdí autorky knížky Heather a Anne a nemyslí to jako žádnou výhružku, ale naopak příležitost. Prostřednictvím našich činů máme podle nich v rukou i jejich důsledky, a tak můžeme ovlivnit prakticky vše, co se nám v životě děje, a to mnohem více, než si myslíme.
A protože tu výpověď za nás nikdo jiný nedá, ani si nenajde lepší domov nebo partnera, je prvním pravidlem šťastného chování být pánem svého osudu, nebát se konečně něco podniknout a být opravdu svého štěstí strůjci.
2. Nevzdávejme to
Ilustrační foto: Africké štěstí
Někdy, když se konečně odhodláme jít za svým štěstím, jakoby se proti nám najednou spiknul celý svět. Když dáváme výpověď v práci, zrovna nám zvýší nájem a nemůžeme si dovolit přijít o stálý příjem. Když se rozhoupeme ke stěhování z malé garsonky, přijdeme zas nečekaně o práci a na větší byt už nemáme peníze. A tak to vzdáme.
Ale chyba je opět hlavně v našem chování. Copak těm šťastnějším přál osud víc než nám? Nikoli. Jednoduše za své štěstí více bojovali a nevzdali to hned na první překážce. "Šťastní lidé vždy dokončí to, co začali. Mají vůli i vytrvalost dotáhnout vše do konce, i když jim okolnosti nejsou nakloněny," tvrdí autorky Heather a Anne a nabádají nás rozhodně nic nevzdávat. Protože pak dokážeme i to, co jsme sami považovali za nemožné.
3. Nebojme se riskovat
Aby se nám nakonec povedlo i přes všechny nástrahy dokázat nemožné, musíme se naučit řídit ještě dalším pravidlem chování šťastných lidí. A sice nebát se udělat něco jinak než obvykle a zkusit trochu riskovat a využít nečekané příležitosti.
Instinkt vám sice radí držet se zpátky, ale tím vám brání najít novou cestu ke štěstí. Šťastní lidé podle nich nespoléhají na vyšlapané cestičky, ale jejich mysl je otevřená novým postupům.
Pokud nás tedy vyhodili z práce a my se chceme přesto přestěhovat, proč si nezkusit najít místo rovnou i s ubytováním. Když nám zvedli nájem a my se bojíme dát výpověď, můžeme si najít spolubydlící. Šťastné řešení existuje vždy, jen způsob, jak se k němu dostat, může být někdy nečekaný.
4. Věřme své intuici
Na cestě ke štěstí nám může hodně pomoci i naše intuice. Jde jen o to jí začít naslouchat stejně pozorně jako kamarádkám, rodičům či partnerovi. Když pak narazíme na inzerát na vysněnou práci i s ubytováním, nenechme si ji hned vymluvit, jen proto, že za ní musíme odjet na druhý konec světa. Zkusme místo poplašených kamarádek vyslechnout svůj vlastní pocit.
"Šťastní lidé se plně spoléhají na své smysly a intuici," míní autorky. A právě proto je potkávají všechny ty šťastné náhody a zajímavé příležitosti. Nebojí se riskovat a poslouchají svůj vnitřní hlas, který jim řekne, jestli to mají zkusit, nebo ne.
5. Vycházejme dobře s ostatními
Štěstí člověka závisí do značné míry na jeho mezilidských vztazích. Všimněte si, že právě šťastní lidé dokážou většinou vycházet s ostatními velmi dobře, a to v mnoha různých situacích. Uplatňují v jednání s nimi totiž jednoduchý princip, který Heather a Anne formulují takto: "Zaměřte se na to, co máte s ostatními společného, a nevyzdvihujte rozdíly."
Začneme-li se tím řídit, logicky se tak vyhneme mnoha konfliktům, ať už na pracovišti, se sousedy i jinde. Možná se nám už šéf nebude zdát tak strašně arogantní, pobavíme-li se s ním o naší společné zálibě v chování koček. Sousedé už snad nebudou v noci tak hluční, když se ukáže, že stejně jako oni, nemůžeme často usnout.
Pokud to má ale opravdu fungovat, nesmíme si to, co nás s druhými spojuje, vymýšlet nebo se snažit sblížit přes drby a pomluvy někoho třetího.
6. Zaměřme se na pozitiva
To, že s úsměvem jde všechno lépe, potvrzuje i další pravidlo šťastného chování, které radí snažit se vidět pozitiva v každé situaci. "Mají optimistický výraz a vědí, jak se oklepat ze starostí a obav," popisují autorky typické šťastlivce, kterým se negativní události zdánlivě vyhýbají. Na druhou stranu neustále zakaboněný pesimista, který čeká od života to nejhorší, se toho s velkou pravděpodobností dříve či později opravdu dočká.
A proto zvykneme-li si i ve všech životních situacích hledat vždy pozitiva, nikoli negativa, bude se v našem životě vyskytovat nepříjemných událostí méně a méně. A tak místo hořekování nad strašným šéfem v práci se zkusme pro změnu zaměřit na to, že ostatní kolegové jsou moc fajn. V malém bytě zas nezoufejme nad tím, jak se nám tam nic nevejde, ale radujme se, že nemáme místo na zbytečnosti a že platíme menší nájem. Pozitivum se dá najít na všem. Jen chtít.
7. Dělejme si radost
Sedmý šťastný princip chování se aplikuje snad nejsnadněji. Nabádá nás věnovat se naplno těm aktivitám, které nám přinášejí nejvíce štěstí. To ovšem předpokládá, že jsme si toho, co nás dělá šťastnými, opravdu vědomi. A to už tak jednoduché není. Někdo je nejšťastnější v práci, jiný když odpočívá u televize, další zase touží cestovat.
"Nejsilnějším zdrojem štěstí je kontakt s lidmi. Ať už je to s přáteli, rodinou nebo blízkými partnery"
Zato hromadění stále většího majetku nás podle nich šťastnějšími neučiní, jen nás to bude nutit chtít stále víc.
Tajná láska...Krásná žena. Má to co mnoho žen nemá. Hlas srdce. Nebojte se znova zamilovat. Je-li váš partner ještě s vámi, zamilujte se znova do něj.
Najděte na něm tu nejlepší věc. A zamilujte se.
Když jste zamilovaní je to na vás vidět.
A jaký si myslíte, že je pohled na zamilovaného člověka? Dokonale zářivý…
A je to nakažlivé…Nevěřte tomu, že naše celá nová mladá generace je zkažená.
Sleduji na You Tube jaká spousta (významný počet) mladých je aktivní u písniček Marie Rottrové, Karla Kryla i Petra Nováka. Slovenský kluci smutní u písniček Karla Kryla také docela ve velkém. Maminky (dnes už babičky) vzpomínají na píseň ze své svatby a slzí dojetím jako tehdy když stály s kyticí .... na schodech radnice nebo kostela.
Ano, píseň na svatebním obřadu - byla to píseň Marie Rottrové - Lásko.
Štěstí pro svou kondici nedělám téměř nic. Ale jsem činorodý člověk, nedokážu dlouho posedávat a vždycky si najdu nějakou práci. A taky jsem střídmá v jídle i pití, neflámuju a chodím včas spát. Tak se žilo i v naší rodině, ve které jsem vyrůstala. Cítíte se po koncertě unavená? Mnoho lidí ani netuší, jak je příprava na něj náročná. Zkuste našim čtenářům přiblížit zákulisí příprav...
Většina koncertů se odehrává mimo Prahu, to znamená, že někdy cestuji i tři sta kilometrů. Jezdím většinou s pianistou Petrem Freundem, který řídí. Odpoledne doma aspoň půl hodiny zpívám, abych trochu rozvibrovala hlasivky. Když přijedeme na místo, máme s kapelou zvukovou zkoušku, následuje líčení, česání, vypiju si kávičku, spoustu vody a jdu na jeviště. Po koncertě jsem v jakési euforii, podepisuju se divákům, s některými se i vyfotím. Když potom jedeme domů, jsem ráda, že neřídím a můžu v autě odpočívat. Na svých písních se často podílíte autorsky. Kde se vám nejlépe pracuje? V klidu a tichu nebo naopak potřebujete kolem sebe živo?
To moje skládání je velmi živelné. Když se mi vybaví slova na nějakou melodii, úplně mě to pohltí a text je za den dva hotový. Několik jsem jich napsala během jízdy autem, to pak každou chvíli zastavuju na odpočívadle a dělám si poznámky. Složila jsem i pár melodií. Je to vždycky impulzivní, slova mě musí hodně zaujmout. Jakým směrem se nyní ubíráte? Můžeme čekat oživení vašeho repertoáru nějakou novinkou?
Mám připravený materiál na nové CD, některé písničky jsou moc pěkné. Hned po prázdninách na něm začnu pracovat. Těším se, že si rozšířím repertoár. Jste zpěvačkou a zároveň mámou. Obě tyto role jsou náročné samy o sobě, natož skloubit je dohromady. Dařilo se vám držet jazýček vah uprostřed?
Když se pěvecké kariéře věnuje muž, má to lehčí, protože o domácnost a děti se stará žena. Já jsem to jako rozvedená měla těžší, a tak mi byla oporou maminka. Byla jsem hodně vytížená koncerty, natáčením, televizí a podobně. Snažila jsem se to klukům vynahradit, jak jen jsem mohla. Už ale vím, že to nestačilo. Děti potřebují maminku doma. Dneska je mi to líto, a kdyby to šlo vrátit, zařídila bych se jinak. Ale brala jsem je často na koncerty, doma s námi poslouchali muziku a tak se dnes oba živí hudbou a jsou úspěšní. Stále z vás čiší optimismus. Existuje i jiná Marie Rottrová? Zamračená, nevrlá, zkrátka bez nálady?
Já jsem opravdu rozená optimistka, mívám od rána dobrou náladu a doufám, že ji šířím i ve svém okolí. A když mě někdy přepadnou chmury, tak to netrvá dlouho. Ale zamračená a nevrlá nebývám, to bych sama se sebou nevydržela. Jak nejraději odpočíváte? Aktivním pohybem nebo se radši natáhnete na zahradu a užíváte si sladkého nicnedělání? Mám ráda jaro, připravuju si zahradu, nakupuju kytky do venkovních nádob a taky si ráda pořizuju nové oblečení. V létě trávím většinu času na zahradě, ráda plavu, peču vnoučkům ovocné koláče a vyrábím džem z rybízu, jahod a meruněk. Občas si zahraju tenis, chodíme na houby. Dva týdny jsem u moře v Toskánsku a potom mířím do Beskyd a na Šumavu. Nezpívám, nemám žádné koncerty. Podzim je obdobím špatných nálad. Dostihne vás někdy tento stav? A pokud na vás špatná nálada dosedne, jak se jí zbavujete?
Na podzim začíná společenská sezona, koncerty, firemní večírky a různá natáčení pro televizi. Jsem dost zaměstnaná a na špatnou náladu nemívám čas. Na podzim navíc slavíme v rodině narozeniny a svátky a to je přece důvod k radosti! V tomto čísle se ve velké míře věnujeme různým detoxikačním procedurám. Vyzkoušela jste někdy "očistu organismu"? Na jaře hlídám u potoka první kopřivy a dělám si vývar, který přes den popíjím. Taky jsem kdysi zkoušela dva měsíce makrobiotickou stravu, zkraje to bylo prima, ale potom jsem s tím přestala, protože mi to nesvědčilo. Ale skvěle prý detoxikuje organismus červené víno, a tak si ho večer s mírou dopřávám.
Štěstí co jsi zved v náručí zpívá Marie Rottrová svým působivým, sexy hlasem.
