Toho kdo chce jít, osud vede, toho, kdo nechce, vleče.
Každý z nás si v životě něco prošel. Dobré, zlé, skvělé, průměrné… To byly naše dny. A znova budou.
Ale budou jiné? Nebo budou stejné? Čím to ovlivníme?
Lidé mají obecně nechuť dělat změny, avšak když už někdo změnu učiní, bývá spokojen
Přikláníte se k názoru, že změny se člověk nemá bát, nebo se lidé bojí oprávněně, protože změna může být i horšímu....
Víte, nemyslím si, že to platí vždycky tak, jak říkáte. Někdo má nechuť udělat změnu, někdo je plný odhodlání změnit se, někdo ví i jak, někdo jiný neví; někdo, když v životě změnu udělá, je pak spokojenější, ale někdo jiný zjistí, že si nepomohl. Jistěže jsou i změny k horšímu. Pořád riskujeme.
Život je tak barevný a nevyzpytatelný!
Nedá se postavit na náměstí a začít kázat: Nebojte se udělat změnu, budete spokojeni!
#Krásné je žít, Zaláskujte se, Vzpomínky, Fotografie, Historie našeho mládí, Lavičky, Svoboda je štěstí
...ony po staletí v stejném rytmu znějí mají stejný směr a stejný cíl
Že je vše již vyzpíváno?
Že je vše už dávno vyzpíváno? Na lásku že vyzněly už všechny tóny? Že vše se jen znovu opakuje? Že nemohou už jinak zníti zvony?
Snad –
Snad něco na tom je jsou písně však, jež nezevšední a byť slova i melodie se k nepoznání změní ony po staletí v stejném rytmu znějí mají stejný směr a stejný cíl:
V parku v Břevnovském klášteře. A kdybyste viděli, jak krásně se k sobě měli, povídali si a tu procházku si užívali....
Z jarní procházky...
Jsi jako maják, jež světlo nocí rozlévá, jsi pro mne přístavem v divoké bouři, jsi jako vánek, co květem lehce povívá, jsi plamínek svíce, jež do noci hoří.
Jsi jako oáza, co v poušti karavanu uvítá, jsi jako studna, pro mne v té poušti, jsi jako pramen, jež z lesní tůně vytéká, jsi žhavou jiskřičkou - v kouři.
Jsi jako obláček, jež žhavé slunce lehce ukrývá, jsi vlahý déšť, za parného léta, jsi jako motýl, nad loukou z jara co přelétá, jsi záhonem růží, když vzkvétá.
Jsi jako jitro, co po dlouhé noci přichází, jsi paprsek slunce, co zahání stín, jsi jako úsměv, který ti na tváři září, jsi jako ten úsměv, jež zahání splín.
Pro tvoji lásku...chtěl bych se džbánem jít... Sestava videa O Lásce je dlouhohrající pamatujete si ty písničky ještě? Na břehu lásky je naše srdce... Pro lásku musíš jít, třeba se džbánem ....
- Dva roky jezdím bez nehod
- Pátá (Zuzana Norisová)
- Ššš (Zuzana Norisová)
- Oliver Twist (Anna Veselá a The Vertigos)
- Mně se líbí Bob
- Já budu chodit po špičkách (Bohuš Matuš)
- Stín katedrál (Bohuš Matuš a Zuzana Norisová)
- San Francisco
- Řekni kde ty kytky jsou
Poznámka: videa mizí z YT možná tam hledejte další....
Poutavá klasická melodie a pohyb, to je naše předehra. Nestačí zatáhnout břicho a vypnout hruď. Rozehřejeme se trochu před a budeme vařit i potom. A ty mediátory, endorfiny...ty potečou proudem.
"Pamatujete si jak jste byli naposledy zamilovaní? Vaše srdce bylo v sedmém nebi. Vaše myšlenky poletovaly na květech štěstí a optimismu jako motýli. Byl to báječný pocit. Co báječný, skvělý pocit to byl. A teď si zkuste představit, že to můžete prožívat každý den. Ano, takto můžete milovat sebe, a vy nikdy nikam neodejdete. Jakmile jednou najdete lásku sami k sobě, bude s vámi po zbytek života. Zkuste si vytvořit ten nejlepší vztah ve svém životě…
PROXIMUS SUM EGOMET MIHI (Terentius, Dívka z Anru 636) Nejbližší sobě jsem já sám (srovn: bližší košile než kabát)"
Pohledný chlapec s charakteristickým chlapským vzhledem. Líbí se ženám. Idol pro zamilování. Modré oči. Řezané rysy. Sportovec. Povolání: atlet - desetibojař Věk: 37 Datum narození: 26.11.1974 Znamení: střelec
Roman Šebrle je český atletický vícebojař a olympijský vítěz z roku 2004. Pochází ze sportovní rodiny – jeho otec skákal do výšky a závodně lyžoval, obě babičky cvičily ve spolku Orel a o pět mladší sestra Jana vystřídala atletiku, karate a tenis. Čtrnáct let hrával Šebrle závodně fotbal, ale miloval i atletické závody. Jeho disciplínou byl skok do dálky. V roce 1992 však sledoval v televizi zlatý triumf průkopníka českého desetiboje Roberta Změlíka a rozhodl se následovat jeho příkladu. Na olympiádu v Sydney 2000 odjížděl již jako jeden z favoritů a ke zlatu mu chyběl skutečně kousek, skončil druhý. Už půl roku po olympiádě se ale stal halovým šampiónem a na jaře 2002 šokoval svět novým světovým rekordem: 9026 bodů! Jako první a dosud také jediný desetibojař překonal Roman magickou hranici devíti tisíc bodů. K tomu přidal evropský rekord v halovém sedmiboji (6420 bodů), první vítězství na Grand Prix a narození potomka. A v roce 2004 zvítězil na olympiádě a stal se populární osobností nejen ve světovém měřítku, ale také v českém prostředí. V běžeckých disciplínách je mu cenným rádcem manželka Eva, bývalá reprezentantka v běhu na 400 a 800 metrů. Po měsících míjení na atletických mítincích spolu začali chodit na Silvestra 1998 a v roce 2002 se jim narodil syn Štěpán. Po obhajobě titulu evropského šampiona v Göteborgu v roce 2006 se stal zároveň prvním desetibojařem, který dokončil 35 závodů s celkovým součtem přes 8000 bodů. Roman Šebrle stále patří ke světové atletické špičce.
Nádhernej chlap, a skvělej sportovec. Skromný člověk, který si na nic nehraje.
Budeme si přát něco krásného pro tento den. Přání to je síla, která hýbe světy i lidmi. Jsme laskaví a své přání odevzdáme večer před spaním do prostoru. Do toho času, co plní žádosti i přání pro vytrvalé pracovité a usilující změnit svůj život.
Přejte si něco, určitě se to splní. Ale musíte to tady vyslovit. Zahraji vám na úspěch John Denver Annie's Song....
"Přijde jaro, za ním léto a višně zrají, zrají, červenají se a sládnou v ústech. Jak jste prožili jarní zaláskování? Nebo zimní? Láskujte se celý rok, je to krásné, sice trochu vypadáte chvilkami jako blbec, ale co, prospívá to organizmu a dělá ten život sladším a přijatelnějším.
Už vás nebolí zuby ani hlava...tělo je hormonálně nasazeno. Pleť je červená, hladká, vypjatá, oči jasné a záříte úsměvem. Podívejte se do zrcadla, už to není otrávený pohled s pokleslými koutky úsměvu. A okolí závidí, závidí, jejich oči by chtěly kousek vašeho úsměvu co rozdáváte kolem sebe...
Když jsem Tě poprvé viděla, bála jsem se Tě potkat. Když jsem Tě poprvé potkala, bála jsem se Tě políbit. Když jsem Tě poprvé políbila, bála jsem se Tě milovat… Teď Tě miluju a bojím se, že Tě ztratím. Bytost, kterou milujeme, je pro nás vždy světlem v temnotách, je to tvář plná světla.
Polož mě na mraky, já vdechnu Tvoji vůni. Vůni, co dělá zázraky a gumuje myšlenky. Pohlaď mě, pohltí mě sny. Znám recept proti tmě, jsi to Ty. Zasměj se zase, řekni, máš mě rád? Vezmi mě za ruku. Jednoduše… napořád.
Díváš se do nebe a pláčeš pro hvězdu. Víš, že ji nikdy nedostaneš a jednoho večera podíváš se dolů – a tady je, září Ti v dlani.
Kdybys byla mojí slzou, nikdy bych neplakal, abych Tě neztratil.
Myslet na Tebe znamená snít, cítit Tě u sebe znamená být, líbat Tě po těle znamená chtít. Být tady pro Tebe znamená žít.
Milovat znamená žít životem toho, koho milujeme. Vše je krásné, co se kolem Tebe točí. Nejkrásnější je však pohled do Tvých překrásných očí.
Ptal jsem se anděla, jestli mi Tě v noci ohlídá a on odešel, po chvilce se vrátil a řekl: „Anděl nemůže hlídat anděla.“
Pravá láska je vztah, ve kterém člověk cítí osudovou potřebu být neustále s milovanou bytostí.
Láska je vše, kterou lze mít a ne vlastnit. Když někoho miluješ, dej mu volnost. Když se Ti vrátí, je Tvůj. Když se nevrátí, nikdy Tvůj nebyl. Láska nelze vyjádřit slovy. Že nemám pravdu?... Zkus to!
Láska je nádherný dar vidět člověka takového, jaký není. Protože od té chvíle, co milujeme, nevidí ani nejmoudřejší člověk žádnou věc tak, jak opravdu vypadá.
On: Věřím, že kdybychom zemřeli, tak se sejdeme v nebi. Ona: Věřím, že kdybychom zemřeli, tak půjdeme do nebe za ruce.
Kdybych měla umřít a mohla si něco přát, nepřála bych si, aby zemřel se mnou, ale abys ten život žil za mě, protože Ty jsi jediný, kdo by ho dokázal žít stejně jako já. Láska je to nejkrásnější, co člověk může získat. Láska je to nejkrutější, co člověk může ztratit. Proto hledej všude, projdi svět křížem krážem a ptej se na lásku… Až ji najdeš, tak si ji braň a hlídej, jak nejlíp jen umíš, protože ztratit ji dokáže každý, jen málokdo ji dokáže ubránit. Pokud jsi nepoznal lásku, nemůžeš soudit činy zamilovaných. Láska je pro mne soukromou záležitostí srdce, do níž nerad strkám prsty rozumu.
Miluju Tě, věř mi to, v tomhle já neumím lhát. Řeknu Ti je jedno, lásku já neumím předstírat.
Náš svět je jiný, je překrásný. Náš svět se volá LÁSKA. Platí se v něm POLIBKY. Naše královna je VĚRNOST. Našim erbem je SRDCE a naše hymna má dvě slova: MILUJU TĚ!
